Kultura v Belgii

Kulturní život Belgie se rozvíjí uvnitř každého společenství. Kromě královské vojenské akademie Belgie nemá žádné dvojjazyčné univerzity, jednotná média, společné kulturní, či vědecké instituce. Belgie je známá výtvarným uměním a architekturou. Na jejím území se vyvíjely všechny významné evropské umělecké slohy, od románské, gotické, barokní a renesanční architektury, přes vlámské renesanční a barokní obrazy, až k renesanční vokální hudbě v jižní části nížin. Řada osobností tohoto regionu ovlivnila světové umění, vědu i sport. Byli to například:
Pieter Brueghel starší, známý malíř 16. stol. a zakladatel malířské dynastie.
Adolphe Sax, vynálezce saxofonu.
César Franck, hudební skladatel 19. stol., narodil se v Lutychu, ale většinu života prožil v Paříži. Pracoval jako varhaník, vyučoval i skladbu a prosadil se až v pozdějším věku zejména Symfonií d moll a Sonátou pro housle a klavír A dur.
Hergé (civilním jménem Georges Remi), belgický kreslíř 20. stol, tvůrce komiksové postavičky Tintin.
Bernard Mercator (de Kremer), vlámský matematik a zeměpisec 16. stol.. Zabýval se kartografií a vytvořil mapu Palestiny, světa, Vlámska, Evropy, Lotrinska a Britských ostrovů. Byl obviněn z kacířství a v roce 1544 strávil dokonce 7 měsíců ve vězení.
Blahoslavený Jozef Damien de Veuster, známý též jako Otec malomocných, vlámský katolický kněz a misionář, který v 19. stol. zasvětil život pomoci malomocným na havajském ostrově Molokai. V roce 1889 sám na malomocenství zemřel.
Peter Paul Rubens, vlámský barokní malíř, jeden z nejslavnějších světových malířů, žil a tvořil v Antverpách, jeho žákem byl  Van Dyck.
Georges Simeon, jehož detektivky s postavou komisaře Maigreta pobavily už několik generací milovníků neobvyklých řešení detektivních zápletek.